Jsem veterinární lékařka, majitelka veterinární výjezdové služby a zakladatelka projektu Meridianpet. Jezdím k majitelům přímo domů a ošetřuji psy a kočky v pohodlí jejich domova, někdy i na gauči v obýváku :-).

Kromě klasické veterinární medicíny rozumím i alternativním způsobům léčby zohledňující prostředí a psychiku samotného čtyřnohého pacienta i jeho majitele. 

Ráda si povídám s lidmi. Pomáhá mi to v hledání možností, jak svému pejskovi či kočičce mohou majitelé zpříjemnit život v nemoci či ve stáří. Těší mě, když vidím, jak lidé docházejí k poznání nejen o svém mazlíčkovi, ale také sami o sobě.

Díky svým posbíraným zkušenostem, znalostem práce s podvědomím jako je načítání z Akášických záznamů a díky práci s majiteli zvířat z různých prostředí mohu být dnes průvodkyní lidem a jejich mazlíkům v náročných situacích. Umím mluvit
o problémech, pojmenovávat je a řešit. Zvládám psychicky náročné stavy druhých, neboť jsem je u sebe vyřešila. A to i v případech, kdy je jediným řešením smíření s nastalou situací. 

I já jsem hledala své místo pod sluncem. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, že smyslem mého života není kariérní růst v rámci moderní veterinární medicíny a pokud chci propojovat východní a západní veterinární medicínu, musím mít vlastní projekt. A ten dnes mám. V projektu Meridianpet se věnuji chronicky nemocných, geriatrických a odcházejících domácích mazlíčků a jejich majitelům. Dnes dělám přesně to, co mě baví a má práce mi dává smysl.

Ještě během vysoké školy jsem absolvovala roční studijní stáž v programu Erasmus na univerzitě v Murcii (Španělsko). Tam jsem se poprvé setkala s tradiční čínskou veterinární medicínou (TČVM), která se tam běžně u pacientů prováděla jako součást léčby a univerzita tím byla široko daleko známá. Z této léčebné metody jsem byla nadšená. Už tehdy věděla, že se do Španělska jednoho dne vrátím, abych akupunkturu vystudovala.

Po ukončení VŠ jsem nastoupila nejprve na kliniku do Polska, kam jsem docházela ještě během studií na veterinární fakultě v Brně. Následně jsem pracovala na několika pracovištích převážně s nepřetržitým provozem. Pokaždé se opakoval stejný scénář. Bezproblémový pohovor, má nadměrná inciativa, důvěra majitelů a kolegů v mou práci a následně probdělé noci s pacienty, přesčasy, ať už z touhy pomáhat nebo vidět zajímavé případy, služby navíc za kolegy na dovolené.

To vše, podtrženo sečteno vedlo k mému fyzickému i psychickému vyčerpání a končilo opakovanými syndromy vyhoření. Dobře si pamatuji ty pocity beznaděje, bezmoci, těžkých nezvladatelných depresí a stavy, kdy jsem ze stresu a vyčerpání nebyla schopná vůbec nic sníst, spát a nechtělo se mi žít. A stále jsem pracovala.

V té době mě kromě fyzických potíží emočně vyčerpávalo i to, že na pacienty nemám dostatek času, že se lidé chtějí zeptat, ale vlastně nechtějí obtěžovat a že v některých případech se nejedná o léčbu pacientů, ale o veterinárně-farmaceutický business. Přestože jsem už tehdy věděla o určitých možnostech alternativních způsobů léčby, nebylo to na veterinárních klinikách žádoucí. Setkávání s mými pacienty a má věrná fenka Boni, bylo asi to jediné, co mi přinášelo radost ze života.

 Dnes vím, že nemožnost aplikovat při léčbě vlastní přístup bylo příčinou řady mých problémů.

Po jednom takovém vyhoření jsem se přihlásila na kurz práce s podvědomím a meditacemi. Jednalo se o metodu na principu hlubinných regresních terapií, kdy je člověk sám sobě terapeutem. Kdy vidí svou minulost a následky svých předchozího jednání a myšlení. Dokáže je pochopit a přijmout a v konečném důsledku udělat krok ze začarovaného kruhu. A po tomto kurzu jsem věděla, že pokud chci dále žít, musím něco změnit.

Díky intenzivní práci na klinikách jsem měla našetřené peníze a mohla se přihlásit ke studium TČVM ve Španělsku. Na konci roku 2017 jsem složila všechny zkoušky a následně odevzdala písemnou práci. Od roku 2018 jsem oficiálně uznávanou veterinární akupunkturistkou.

Měla jsem pocit, že můj život nabírá nový směr. V zahraničí jsem viděla, že na veterinárních pracovištích působí specialisté z různých oborů včetně akupunktury a věřila jsem, že tento model bude fungovat i u nás. No, ale nefungoval. Nastoupila jsem na další veterinární kliniku s nonstop provozem a doufala, že až se zapracuji, bude prostor i pro mé akupunkturní pacienty. Brzy jsem pochopila, že to, co je v zahraničí standardem jako je otevřená komunikace, alternativní způsoby léčby zvířat a propojení alternativní a moderní medicíny není u nás žádoucí.

Po jednom takovém vyhoření jsem se přihlásila na kurz práce s podvědomím a meditacemi. Jednalo se o metodu na principu hlubinných regresních terapií, kdy je člověk sám sobě terapeutem. Kdy vidí svou minulost a následky svých předchozího jednání a myšlení. Dokáže je pochopit a přijmout a v konečném důsledku udělat krok ze začarovaného kruhu. A po tomto kurzu jsem věděla, že pokud chci dále žít, musím něco změnit.

Díky intenzivní práci na klinikách jsem měla našetřené peníze a mohla se přihlásit ke studium TČVM ve Španělsku. Na konci roku 2017 jsem složila všechny zkoušky a následně odevzdala písemnou práci. Od roku 2018 jsem oficiálně uznávanou veterinární akupunkturistkou.

Měla jsem pocit, že můj život nabírá nový směr. V zahraničí jsem viděla, že na veterinárních pracovištích působí specialisté z různých oborů včetně akupunktury a věřila jsem, že tento model bude fungovat i u nás. No, ale nefungoval. Nastoupila jsem na další veterinární kliniku s nonstop provozem a doufala, že až se zapracuji, bude prostor i pro mé akupunkturní pacienty. Brzy jsem pochopila, že to, co je v zahraničí standardem jako je otevřená komunikace, alternativní způsoby léčby zvířat a propojení alternativní a moderní medicíny není u nás žádoucí.

V té době se začal rozvíjet můj dobře známý scénář směřující k vyhoření, navíc se objevily další zdravotní problémy a já byla odeslána na konzultaci na onkologii. Bylo mi 32 let. Místo na vyšetření jsem odjela na 3 týdny do Guatemaly meditovat.

Ještě tentýž rok se mi na naskytla možnost odjet jako pomocná průvodkyně pro podobnou skupinu jako byla ta v Guatemale do Jihovýchodní Asie. Dala jsem výpověď na klinice a bez vyhlídek na budoucnost na 2 měsíce odjela do Jihovýchodní Asie (Thajsko, Laos, Čína) jako pomocná průvodkyně. Kromě své práce jsem trávila spoustu času meditacemi v buddhistických chrámech a v nádherné přírodě těchto zemí.

Po návratu z Číny jsem se konečně odhodlala ke konzultaci na onkologii. Dopadla lépe, než jsem čekala. Rostoucí útvar se zastavil a během následujících let dokonce zmenšil, což moderní medicína úplně vysvětlit neumí. V té době jsem za sebou měla pětiletou praxi převážně na klinikách s 24hodinovým provozem, nechtěla jsem se vracet do ordinace jako zaměstnanec a už jsem věděla, že vést vlastní ordinaci zvládnu. Naskytla se mi práce v ordinaci, kterou chtěla majitel výhledově prodat.

Po třech měsících spolupráce mi pan doktor oznámil, že si vše rozmyslel a spolupráci ukončil. Sbalila jsem si své léky zakoupené pro své pacienty a jela domů. Otevřená balení nebylo možné vrátit distributorovi. A tak jsem doma sama se psem, bez práce, s vyčerpanými finančními rezervami a s krabicemi léků za několik desítek tisíc seděla a přemýšlela, co budu dělat.

Tehdy mě napadlo, že se klienti na klinikách čas od času ptali na ošetření zvířátka doma a já jsem takto ve výjimečných případech jezdila, resp. v té době si mě majitelé mazlíčků vozili domů. Sedla jsem tedy k počítači a založila stránku na Facebooku s nabídkou služeb. Přátelé, kteří věděli o mé situaci, mi sami od sebe nabídli pomoc s reklamou v místních novinách, webovými stránkami, účetnictvím atd. A tak vznikla v Liberci v roce 2018 veterinární výjezdová služba – Veterina Doma. Klienti se začali objednávat a já jsem mohla kromě klasické veterinární péče konečně začít nabízet majitelům psů a koček i alternativní způsoby léčby včetně TČVM.

Díky mému pracovnímu nasazení jsem za poměrně krátkou dobu získala zkušenosti a znalosti z oblasti chirurgie, interní medicíny psů a koček a TČVM zaměřené na psy, kočky a koně. Jsem vděčná za to, že mi majitelé veterinárních pracovišť dali důvěru a umožnili zajímavou práci se psy, kočkami, koňmi i zvířaty v zoo. I za to, že z koupě vlastní ordinace nakonec sešlo.

Od ukončení studia na veterinární fakultě v Brně (2013) jsem absolvovala množství odborných seminářů v rámci klasické i alternativní veterinární medicíny, semináře a kurzy orientované převážně na hlubinou regresní terapii a seberozvoj.

Sama se hlubinné regresní terapii nevěnuji jako terapeutka, ale často ve své praxi uplatňuji svůj dar nahlížet na nemoci z více úhlů. Jsem tady pro majitele psů a koček, kteří jsou připraveni na změnu a chtějí znát souvislosti.

Z vlastní zkušenosti vím, co je to strach, bezmoc, nejistota a deprese. Ať už to bylo kvůli zdraví, zradě, nedostatku peněz. Nebo když máte plán a „ono“ to v životě nebo v léčbě pacienta nevyjde. Proto dokážu rozumět lidem, kteří toto prožívají při pohledu na svého nemocného mazlíčka.

V rámci osobního rozvoje jsem měla štěstí na skvělé lidi. Až na jednu výjimku, kdy terapeutická metoda byla tak na hraně, že mě dva dny po sobě přivedla do klinické smrti. I díky této zkušenosti vím, že smrt nebolí a mohu tímto procesem transformace provázet majitelé psů a koček v souladu s jejich potřebami. Také vím, že pokud jsme tady v těle máme možnost mnohé změnit ať už fyzicky nebo ve svém myšlení a také máme možnost smíření s nastalou situací.  

Své nasbírané zkušenosti a znalosti dnes předávám ve svém projektu Meridianpet formou videí na Youtube, e-booků, blogu, prostřednictvím sociálních sítí, online konzultací nebo osobní péče.